pátek 15. dubna 2016

Dvojitě

Rovnováha musí být, to je jasné, o tom jsem si tu psala posledně.
Takže když zjistím, že jedna potřebuje nový batůžek, rovnou stříhám dvakrát.
A protože je Madlenka zrovna ve fázi, kdy velmi pečlivě sleduje, srovnává a hodnotí podobnosti a rozdíly (hlavně ty sourozenecké a věcné), musím se mít dost na pozoru.
Tentokrát jsem to puntičkářsky ladila do puntíku.


Střih je taková moje "srdcovka". Moje, protože jsem si ho nakreslila a prošila se k němu sama, bez nápověd. A srdcovka, protože patří k začátkům mých rukodělných pokusů a začátky člověk prožívá a vnímá tak nějak víc. Ten úplně původní batoh je tady.
Na vnější stranu jsem dala kočárkovinu (tu ráda nakupuju u Unuodesign, kvůli výběru a kvůli přehlednosti e-shopu - mé druhé hlavní kritérium spokojenosti). Podšívka z puntíkaté bavlny je, tuším, z místní prodejny látek.
 

Miščin baťoh je o něco menší. Skorodvouleťáci přeci jen netahají těžší náklady a milovaná plyšová opička, knížka a jeden exemplář "gugu" (bez dudlíku do postýlky ani náhodou) se do něj s přehledem a přehledností vejde ... a navrch ještě pár věcí, které s výrazem neviňátka schválně sebere Majdě, aby mohla sledovat, jak zuří. Podšívka, popruhy i zakončení zipu v zářivé modři tyrkysu.


Madlenka má zavazadlo v originál rozměrech. Osvědčily se, protože odpovídají zádům školkáčka a zároveň pojmou osušku, plavky, kosmetiku i láhev s pitím a svačinou na mateřinkovské plavání. Doplňková barva, jak jinak, růžová. Je sice pravda, že mě Madlenka onehdy informovala, že řůžovka už není její nej, že tu měla ráda, když byla malá, když měla "tši a tšičtvrtě". Jenže já vím své, protože i ve svých "čtyři a čtvrt" je tuhle barvu schopná rozeznat a zvolit snad i poslepu, a tak ji má, k oboustranné spokojenosti, i tenhle batoh.


 

Žádné komentáře:

Okomentovat