pátek 17. června 2016

Zrcadlení

Moje maminka je švadlena, která učí ... se ... a pracuje hlavně večer.

Madlenčina odpověď na usměvavý dotaz jakési (později zaskočené) paní, čím jsem. Není divu, protože Majda má vysokoškolská léta, a potom roky za okny kanceláří, v životě neviděla. Pro ni jsem odjakživa tím, čím jsem teď. Madlenka mi nastavuje zrcadlo. A já se do něj koukám někdy s ostychem, někdy s obavami, ale hodně často se zvědavou radostí.
No, a taky máme nové skutečné zrcadlo - po třech letech života na Ruině první celotělové. Říkala jsem si, že je na čase sem tam vyfotit třeba ušitou tašku, jak vypadá nošená. Dosavadní koupelnové fotky jsem zájemkyním o moje kabely posílala ve zprávách a, i přes uklizené ručníky a toaletní potřeby, s lehkým pocitem trapnosti. Takže mám nové stojaté zrcadlo z ikea v šicí místnosti.
Jenže jsem úplně nedomyslela, totiž že na té fotce tašky budu muset být i JÁ. A já se nerada fotím a samofotím ještě míň. Michalka by řekla Á jejej.

První ostrý odraz jsem nakonec vyřešila:

...ta paní vpravo mi je tak nějak sympatičtější:)))


Ale hlavní roli v zrcadlení hraje nová halenka. V oblíbeném střihu z nejoblíbenější látky od Myyny (schraňovala jsem ji, zapírala, dlouho se odhodlávala jít na ni s nůžkami).
Čistá bavlna jako ideální materiál do teple oddychujících letních podvečerů.




A oddychnout si jdu na chvíli i já. Čeká nás proslavený víkend. Těším se.

2 komentáře:

  1. Uaaaa, mě to snad rozpláče! A donutí spolknout ego a začít zase bojovat s větrnými mlýny... You made my day!
    Jinak, ta druhá fotka je vážně dost vtipná :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Žádný pláč a šup do boje:)! Ty látky za to stojí:).

      Vymazat