Dostala jsem střih na dětské capáčky (Pavli, děkuju!). Nechala jsem se unést jeho jednoduchostí a hned se do botiček pustila. Něco takhle miniaturního jsem nikdy nešila, samý záhyb, samá oblina. Prostě výzva pro moji vrozenou netrpělivost. Navíc jsem chtěla, aby byly vnitřní švy skryté. Tyhle capáčky je mají většinou přiznané, ale na dětskou nožku mi textilní koženka přišla moc ostrá a studená. První botka mi trvala celý večer, druhá už jen něco přes hodinu.
***
V průběhu mě napadla ještě varianta se zvýšeným zatepleným lemem kolem kotníků, na zapínání nebo mašli. Tak teď ve volných chvilkách lepím papírový model na budoucí střih. A další mám zatím v hlavě. Plus několik náčrtů motivů v notýsku. Jsem zvědavá na tu realizaci :).
Ale baví mě to moc.
