pátek 29. května 2015

Na vlastní kůži

Poslední měsíc mám ten nejspolehlivější brzdný systém, vlastní kůži. Na vlastní kůži poznávám, kdy už jedu přes čáru. Výstražné znamení v podobě ekzému. Na rukou se to dalo přehlížet, ruce jsem mohla zasunout do kapes a tvářit se, jakoby nic. Obličej ale neschovám, přetvářka mi je k ničemu. Varovná rudá záře, a kdyby mi to náhodou pořád nedocházelo, tak ještě zatažená, pálivá a k zbláznění svědící ruční brzda... Ale já potřebuju tyhle přesně mířené signální herdy do zad, abych se už konečně a jednou provždy poučila.
A tak jsem si dnes vzala volno.
Od učení na poslední zkoušku, od šití, od všeho "co nepočká". A ve chvílích Michalčina posilujícího spánku jsem odpočívala i já. Zdřímnutí, a pak káva nad knížkou, která mi nejde číst jen tak, zlehka, na pokračování. Obrazy, obraty a nitky slov mi zalézají pod kůži. Jsou hutná a drsná a křehká. Kniha o tom, co znamenají slova jen a jiný úhel pohledu. Zdvojená perspektiva jako ocas vlaštovky.

Radka Denemarková: Příspěvek k dějinám radosti, 2014





čtvrtek 28. května 2015

Skrytě

Taška pro Rosalyn k patnáctým narozeninám.
Podobná jako moje "aktovka". Zvenku jen koženka v barvě bílé kávy a podšívka s jemným motivem růží, připomínka jména budoucí majitelky.
 
Amish neuznávají zdobení vnějšku, důležitější jsou pro ně jiné věci, ty trvalejší, ty více skryté, ty uvnitř. Moc si vážím toho, že jsem u nich mohla před lety při návštěvě Států pár dní strávit. Ráda vzpomínám na jejich přirozenost, pohostinnost, upřímnost ... a to ticho! Neuvěřitelný balzám na duši po všech těch dnech zářivých úsměvů, přelidněných center, spěchu, povrchnosti, přehrávané srdečnosti.
 
Všechno nejlepší!





úterý 26. května 2015

Motýlí

Kabela pro mou maminku. Jako opožděný dárek ke květnovému svátku, jako poděkování. Zavazadlo na prázdninové výlety.
Maminka se barev nebojí, takže jsem ostych částečně ztratila i já. Ale je pravda, že u podšívky mě musel podpořit Peťa, jinak bych skončila zase u šedé.


Velikost 40x30x9, koženková ucha, jedna vnitřní kapsa, zapínání na zip.
Kromě motýlů je na ní ale i pár much. Ucha mohla být tak o 5cm delší, aby se taška nosila o něco pohodlněji i na rameni. A pak ten zip (u mě je to pořád dokola), k látce jsem ho přišívala rozevřený, takže když se zapne, ty dva látkové díly jsou vůči sobě nesedí cca o 4mm!!! Ten pohled mě hrozně žere.
 
Ale maminka se zdá být nad tyhle věci naprosto povznesená. Skoro jako když jsem jí před strašně dlouhou dobou nosila z výtvarné výchovy dárečky pochybné kvality ... nebo jako když se teď já dojímám nad hlavonožci nebo jakoukoli změtí čar a šmouh, které mi Madlenka přinese ze školky.

 
 
Takže je to asi v pořádku.
A příště bude ještě víc.


pondělí 25. května 2015

Králík

Včera nebo dnes by bývalo mělo naše mrně svátek, kdybychom jí nakonec nedali jméno Michaela.
 
Violka byla můj favorit, ale Peťovi to moc připomínalo smyčcový nástroj, takže šmitec. Janinku (podle kmotry obou našich slečen) jsme dlouho zvažovali oba jako variantu k Michalce, protože jméno Michaela má prý mít špatnou karmu. Osobně věřím spíš na jiné faktory ovlivňující spokojený život, ale řekněte něco takového těhotné, že. Takže Michalka byla Janou až do devátého měsíce svého plaváčkové života. A pak mi jednoho dne sestřička na skoro poslední těhotenské prohlídce před porodem hodně pomohla, a ta sestřička se jmenovala Michaela. Svou přímou otázkou, jestli je šťastná, jsem ji nejdřív trochu zaskočila, ale po vysvětlení odpověděla, že ano. No ale řekněte něco jiného těhotné, že. A tak máme Michalku.
 
A přestože si doteď občas říkám, že Janička by Michalce moc slušela, už zase věřím, že jsou spíš jiné faktory ovlivňující spokojený život. A i když to bude záviset hlavně na ní, já se budu snažit ze všech sil, aby to tak bylo :).
....
 
Králík, chrastící, podle zatím nepřekonané předlohy od kamarádky (Hani, děkuju!) pro Míšu. Toho času na cestě do Prahy za jinou malou slečnou. Netuším, jakou karmu má jméno Stella, každopádně přeju oběma šťastné a spokojené soužití ;).


pátek 22. května 2015

Povídej mi

Tyhle chvíle mám s Madlenkou asi úplně nejradši. Cestou autem, před spaním, na pohovce, ve vaně, u stolu. Prostě když jsme spolu, usazené, zklidněné. "Maminko, povídej mi pohádku, jak jsme byli... na výletě, na vystoupení, na nákupu, na koncertě, jak jsem neposlechla a už se nezlobíš...". Madlenka ráda poslouchá repetice našich společných zážitků, přijde mi, jako by si to všechno znovu prožívala, ujišťovala se, že se to stalo. Povídáme si, co kdo udělal a proč, co bylo správně a co ne, co všechno na našich zážitcích bylo hezké a jak pěkně jsme se pokaždé všichni měli. Jsou to přeci pohádky, naše rodinné příběhy.

Taky příběhy v knížkách si užíváme. A já jsem ráda, že Madlenka je i přes svou vrozenou roztěkanost, přelétavost a neposednost schopná dlouhé minuty zaujatě poslouchat mluvené slovo. Majda už je věku, kdy svým rozoumkem dějové linky vědomě zpracovává, dětsky analyzuje, vytváří si závěry. Takže si o přečteném často povídáme - kdo "tam hraje", co kdo udělal a proč, kdo je dobrý a kdo zlý a jak se to pozná, co by se stalo, kdyby se někdo zachoval jinak, takové miničtenářské strategie. Čteme každý den, čteme střídavě já i Peťa, čtou babičky i děda. Je to, myslím, důležité, protože každý máme jedinečný styl, rychlost, barvu. Třeba pokaždé, když slyším moji maminku číst holkám pohádky, tak mě to vrací zpět. Do mala, pod dětskou peřinu, do bezpečí, jako pohlazení. A taková Trnkova Zahrada s mrzutým kocourem nebo negramotnou mouchou v podání tatínka, ta má dodnes přímo léčebné účinky.

Povídáme si rádi.
...

Během dne bývá čtení víc hravé. Čtu příběh (tady z útlé knížečky Já ještě nechci jít spát od Astrid Lindgrenové - aktuální téma a oblíbené čtivo) a Madlenka ho předvádí podle poslechu a obrázků.
Tahle aktivita je kromě porozumění obsahu textu dobrá i na rozvoj představivosti. Často nám chybí příslušní aktéři nebo kulisy, takže různé předměty jsou "jako" to, co potřebujeme. V tomhle konkrétním případě jsme měly v potoce jen medvídka Méďu. Medvídka Jéňu tak úspěšně ztvárnila Miška.

středa 20. května 2015

Něco navíc

Dnes jsem si na poště vyzvedla balíček od Myyny. Dva krásné obrázky pro sebe a jeden, který poputuje dál, jsem čekala. Nečekala jsem milý pohled jako poděkování za nákup a sadu ptačích nálepek.
Je hrozně příjemné dostat něco hezkého navíc.
Takže i když je dnes to počasí celé ubrečené, já se usmívám od ucha k uchu nad tou záplavou drobných barev.


... než si je po návratu ze školky "půjčí" Madlenka.

Do kouta

Je to pro mě důležité, mít svůj kout. Takový, kam si můžu zalézt, když to se mnou není úplně ono.
Kde je mi dobře, je tam ticho a vlídná samota.


A taky řád a jasné místo pro všechno. Protože uklizený stůl je pro mě terapie. Zklidnění a čistý prostor pro nové nápady v jednom.
Peťa mi včera přivrtal novou lištu. Všechny nůžky, tužky, špendlíky a metr mám teď hezky na dosah ruky.
Nový sešit na poznámky, po pár dnech už zhusta popsaný.
"Tabule" s odstřižky látek (ještě zdaleka ne všechny).
Můj kout.

pondělí 18. května 2015

Matfyz

(a+b) + (c+b) = d+e
Já na matiku nikdy nebyla kdovíjaká, ale tahle rovnice mi dává smysl: (mám stroj v servisu + nešiju) + (moje milá sestřička má stroj v pořádku + nešije) = vypůjčím si stroj od sestřičky + šiju.
 
Takže po dlouhé době vyplněné učením na zdolanou zkoušku z anglické syntax (jupí) zpátky ke strojům (jupííí). Můj mobil už dlouho a nutně potřeboval nový kabát, tak teď ho má. Tmavě modrá koženka, podšívka v oblíbeném vzoru kohoutí stopy, vyztužená měkkým oboustranně nažehlovacím vlizelínem, pro větší bezpečnost ještě zapínání na gumku. A jablko.

 
Já na geometrii nikdy nebyla kdovíjaká. Obkresluju, soustředím se, vystřihuju, soustředím se, obrátím... a obráceně je samozřejmě i to jabko. ACH JO!
 
Jenže já sice nebyla kdovíjaká ani na fyziku, ale jedno si pamatuju (i když už ne přesný termín), v zrcadle je všechno obráceně. Tedy až na to mé jabko.
Ať žije první selfie kapsa pro mobily!
 

 


neděle 17. května 2015

Nejen vystřihovánka

Další krásný nápad na tvořivou hru s dětmi od Jany Z lesa.
Skvělé třeba v době, kdy Michalka spala a já potřebovala udržet nachlazenou Madlenku aspoň deset minut na místě, nebo minimálně v rozumné vzdálenosti od všech potenciálně lomozících věcí.
Vytisknout, vybarvit, vystřihnout, zalaminovat (to jsme ani nestihly) a oblékat do čehokoli, co dům a jeho okolí dá.

sobota 16. května 2015

Poletí

Už to málem vypadalo, že nestihnou svůj první let. Ale nakonec se k odbavení přeci jen dostaví.
A já si přeju, ať se (jim) v Manchesteru líbí!

Tři koženkoví ptáčci 6 x 3,5 cm. Na přání, na přání skoro stejní.
Po strašně dlouhé době jsem dělala brože. A nejspíš tuhle činnost zase na dlouhou dobu odložím. Tak nějak už tuším, kde je hraniční letové pásmo mé zručnosti a trpělivosti :).
 



Dozelena svatební

Dneska se vdává moje kamarádka a souputnice v pražském bydlení. Hodně jsem se na tuhle svatbu těšila a je mi hrozně líto, že se na ni nakonec nedostanu. Můj nafouklý červený obličej mi dal jasnou stopku. Ale Peťa s Madlenkou mají zelenou, tak mi určitě všechno nafotí a povypráví.

Dostali jsme moc vtipné a návodné pokyny ke svatebním darům, měla to být třeba poukázka na prkno/tašku na rekonstruovanou střechu usedlosti. Tak když taška, tak taška. Vlastě taštička na příslušný obnos. Jsem moc ráda, že jsem ji stihla ještě v předstihu. Koženka a zelený puntík, protože svatba i příjmení jsou dozelena. A dva koženkoví ptáčci, každému jeden, protože špetka toho symbolického kýče o stavbě hnízda se na svatbu docela hodí.

Milí Zelení, ať je vám spolu a s novou střechou nad hlavou do puntíku stále zpěvně!

středa 13. května 2015

Při zemi

Michalčiny bdělé fáze se prodlužují, a s nimi i náš pobyt při zemi. A taky citoslovce hop, bác a bum teď hodně frčí. Naše nejmenší se totiž učí bourat, co my větší postavíme. Postupně se osměluje a získává demoliční jistotu. I Madlenka konečně pochopila, že Míšino ničení staveb není jen přízemní záležitost, ale potřebný vzdělávací proces, přestala ji okřikovat a kárat a dokonce už všechny úspěšné pokusy odměňuje potleskem. Hurá!
 
Jenže Michalka už jenom při zemi dlouho nezůstane. Ráno se poprvé a pak během dne ještě postopadesáté u nábytku sama postavila. Dosednutí bylo sice pokaždé dost natvrdo, ale obě si od toho pohybu vzhůru hodně slibujeme.
...
Kostky, které se mi líbí úplně nejvíc (vlastně jako skoro všechno od Djeco), protože jsou z tvrdého kartonu, který odolá jak Madlenčině váze, když na ně opět "náhodou" sedne, tak i Michalčině dvouzubé pusince. Navíc mají krásné obrázky (milá změna od všech večerníčkových postav), a jsou i didaktické - děti se učí rozlišit velikost zvířat, poznat jejich mláďata, potravu (dobře, ten ježek je zase mystifikace), a časem dojde i na počty.


úterý 12. května 2015

Melounová

První Michalčino ochutnání melounu.


První letošní piknik.
Melounový, na verandě.
Madlenka si už plánuje, jak sem hned při nejbližší příležitosti zase přesune podstatnou část své hračkotéky. Miška pečlivě prozkoumala všechny šrouby, spoje a prkna. Schváleno.
Letní hrací plocho, vítej zpět!

neděle 10. května 2015

Fusak

Poslední věc, kterou jsem stihla ušít, než se mi porouchal stroj. Fusak pro Michalku, aby už taky měla ode mě něco vlastnoručního.
Oboustranný, na teplejší jarní a chladnější letní dny. Deka z Ikea a bavlněný puntík. Červeno-šedý, aby ladil ke kočáru a golfkám. A aby v nich dobře držel, má obšité prostřihy na popruhy a vrchní část se dá na opěradle utáhnout.
(Stav po týdenním ostrém provozu) 

 
S Peťou vedeme čas od času debaty o ne-výhodách v pořadí narození. Prvorozená a druhorozený mají každý svou sadu nevyvratitelných argumentů a (ne)otřes(itel)ných životních zkušeností o vlastním krušném údělu a lehkosti rodinného bytí sourozenců :)... Ale uznávám, že minimálně v jedné věci přichází ty druhé děti většinou trochu zkrátka. Dost dědí. Oblečení, hračky, "příslušenství". Je to praktické, fér už tolik ne. Miška má v tomhle malinko výhodu. Její starší ségra byla (je) hrozný ničitel, takže pořizujeme spoustu nového. V případě garderóby mě navíc u Michalky přešlo dřívější zatvrzelé odmítání oblékat holčičku do růžové. Od miminka Madlenky už vzalo za své spoustu "zásad". A Michalka je do růžova. A je v ní prostě krásná.
...
I to moje šití je teď taky hlavně na Majdu, ale Michalce už ve skříni roste hromádka látek, ze které jednou budou šatičky, sukýnky, zástěrky a "kdovícoještěsibudepřát" jenom pro ni. To si ohlídám.

pátek 8. května 2015

Na vzduchu

Celý den.
Nejprve dopolední dámská jízda s Majdou, neteřinkou a Johankou do olomoucké Zoo. Byla jsem překvapená, jak hezky je teď udělaná. A líbí se mi i to, že celou dobu je člověk jakoby v lese. Jen je škoda, že Madlenka si dnes zrovna nevybrala svůj nejlepší den. Místy to bylo téměř rozmarné... Ale zase holky všechno poctivě ušly po svých, takže důvod pro únavu a plusový bod k tomu.


Kam se hrabou žirafy a opice. Vítězem dne je koza. Celé stádo. Různé barvy a velikosti. A i krmit je návštěvníkům dovoleno. Kdo se odváží, může přelézt ohradu. My zůstaly za plotem, ale i tak to byl adrenalin. To prodávané krmivo mi přišlo nějaké povědomé. No jo, extrudovaná kukuřice. Když si pochutnají lidská mláďata, tak proč ne kozy, že.


A odpoledne zase venku, tentokrát už za naším vlastním plotem. Zasazení rybízu. A hlavně uložit semínka petržele, kopru a bazalky do jejich hliněných pokojíků, pohladit, pokropit a popřát rychlý růst.


A velké finále patří naší dnešní oslavenkyni. MICHALKO, VŠECHNO NEJLEPŠÍ k desátým měsíčninám!!!

čtvrtek 7. května 2015

Na zdraví



 
Mé aktuálně nejoblíbenější pití. Ladí mě do léta.
Studená voda s plátky citrónu, zázvorem a rakytníkovým extraktem. Madlence přidávám trochu medu. Interní název - "džusík".
Osvěží, doplní vitamíny, posílí imunitu.
Na zdraví!


pondělí 4. května 2015

Zpomalit

... je občas potřeba.
Uplynulý víkend jen ve dvou ve wellness v Branné. Je tam nádherně. Ticho, klid a čerstvý vzduch.
Možnost pro otevření dlouho zasunutých šuplíků. Už vím, jak je důležité nenechat panty rezivět a obsah zatuchat.


...
Stejně tak je důležité poslouchat varovné signály vlastního těla. Já je slyšela už hezkých pár týdnů, ale neposlechla. A teď to mám a dobře mi tak.
Tak si odteď velím zpomalit, vnímat se, odpočívat.

Čarodějnická

Přípravy malých čarodějnic a čarodějů v úžasné Madlenčině školce.
Knížka z týdenního plnění čarodějnických úkolů, kouzelná hůlka a klobouček.
Lektvar proti bradavicím (ocet a česnek).
 

Pálení čarodějnic s kouzelným vystoupením našich malých. Všechno krásně vymyšlené, nachystané, prožité.