Poslední věc, kterou jsem stihla ušít, než se mi porouchal stroj. Fusak pro Michalku, aby už taky měla ode mě něco vlastnoručního.
Oboustranný, na teplejší jarní a chladnější letní dny. Deka z Ikea a bavlněný puntík. Červeno-šedý, aby ladil ke kočáru a golfkám. A aby v nich dobře držel, má obšité prostřihy na popruhy a vrchní část se dá na opěradle utáhnout.
(Stav po týdenním ostrém provozu)
S Peťou vedeme čas od času debaty o ne-výhodách v pořadí narození. Prvorozená a druhorozený mají každý svou sadu nevyvratitelných argumentů a (ne)otřes(itel)ných životních zkušeností o vlastním krušném údělu a lehkosti rodinného bytí sourozenců :)... Ale uznávám, že minimálně v jedné věci přichází ty druhé děti většinou trochu zkrátka. Dost dědí. Oblečení, hračky, "příslušenství". Je to praktické, fér už tolik ne. Miška má v tomhle malinko výhodu. Její starší ségra byla (je) hrozný ničitel, takže pořizujeme spoustu nového. V případě garderóby mě navíc u Michalky přešlo dřívější zatvrzelé odmítání oblékat holčičku do růžové. Od miminka Madlenky už vzalo za své spoustu "zásad". A Michalka je do růžova. A je v ní prostě krásná.
...
I to moje šití je teď taky hlavně na Majdu, ale Michalce už ve skříni roste hromádka látek, ze které jednou budou šatičky, sukýnky, zástěrky a "kdovícoještěsibudepřát" jenom pro ni. To si ohlídám.
Žádné komentáře:
Okomentovat