Svetr

Slíbila jsem Madlence, že jí upletu svetr... na panenku.

Ona totiž jeden dostala od kamarádky k narozeninám, a když jsem se prořekla, že jsem taky kdysi pletla, měla jsem to přes svátky denně na talíři. Nakonec jsem se zapletla a zaháčkovala a celkem se povedlo, jen mám teď v pořadníku zákaznic Lociku, Marušku, Jennifer, Petru, Jarouška... a taky jedno miminko, které má hlavičku velkou skoro jako tělo...

Ono mi teda přijde, že všechny bárbíny mají celkem nepřirozeně velkou kebuli (o těch očích ani nemluvě), takový oříšek pro oblékání. A nejzapeklitější je, pokud jim ta hlava nejde sundat. Tenhle světřík zakrývá potřebně velký výstřih rolákem a má i dostatečně velké průramky, aby při oblekání nepraskaly švy jemu a nervy dětem (rodičům), jupíí. 

Pro případné dny příští něco jako (hodně amatérský) střih:  

• Jehlice č. 2,5
• Přední díl: nahodit 26 ok, 4 řady střídání hladce a obratce, pak z lícu jen hladce do výšky 5,5 cm. Potom odebrat 3x v každé řadě a z každé strany 1oko (dál plést 20 ok). Pro výstřih uzavřít ve výšce cca 8,5 cm dvě středová oka, následně 4x v každé druhé řadě uzavřít ve výstřihu 1 oko; uzavřít 5 ok pro rameno na každé str.
• Zadní díl: stejné jako u předního dílu, jen pro výstřih uzavřít ve výšce 9 cm střední 4 oka a následně 3x v každé druhé řadě uzavřít 1 oko; uzavřít zbylých 5 ok pro rameno.
• Rukáv: nahodit 12 ok, 4 řady hladce/obratce, 5.ř. hladce, od 6.ř. nahodit v každé druhé řadě 1 oko z obou stran až do celkového počtu 26 ok (do výšky cca 7,5 cm). Následně v každé řadě z každé strany ubírat 1 oko.
• Po sešití dílů doháčkovat tunel, dozdobit, a tak

Teď to chápu, tak snad mi to bude jasné i někdy v budoucnu, až znovu vezmu jehlice a vlnu do ruky:))).

Dva

Michalka má dnes dva.
Dva roky svého důležitého života.
A já od rána koukám do těch jejích studánkových oček, projíždím prsty vlnité vlásky, bořím nos do batolecích faldíků a divím se. Jak strašně všechno letí. Jak mi z drobounkého miminka vyrůstá velká holka. S vlastním názorem, se schopností sveřepě dosahovat svého, s hlubokým vztahem k pro ni důležitým lidem.
Jsem naměkko, já vím, ale dvakrát ročně se tomu oddat můžu ... a užívám si to.
Michalko, pro Tebe a Tobě všechno nejlepší!

 

© Kristýna Veselá

A o víkendu nás čeká oslava. Dvoudenní, zmrzlinová, letní.

Výzdoba nachystána, dárky zabaleny, nákupní seznam sepsán, tematické oblečení ušito.

Na starším bílém tričku filcová nášivka dvoukopečkové zmrzliny a barevně ladící tylová sukýnka do gumy. I když tuším, že zmrzlinové téma se oslavami nevyčerpá, tu my všichni dost rádi, ve velkém. A navíc ty předpovídané teploty, ou jé. 

Balonové

sukýnky pro holky.
Na velikonoční pomlázku, aby se jim dobře běhalo a aby jim to i v úprku před koledníky slušelo.
Byl můj plán.

Málo složitý a hodně efektní střih. První exemplář možná zabere trochu času - než člověk pochopí "systém", ale jakmile se hlava a ruka sladí, je to zhruba hodinová záležitost - fotonávod tady.

A trochu našich čísel. Já si rozměry upravila podle velikosti holčiček a množství látky, kterou jsem měla k dispozici. Madlenka má kolem pasu "navolno" cca 55cm (vel. zhruba 116), takže gumu jsem stříhala 50+2cm na sešití, pružný lem v d. cca 32 cm a v. 14cm (aby si mohla pás v případě potřeby zkrácení sukýnky přehnout). Látkové díly na podšívku v horní šíři včetně přídavků na švy 2 x 34 cm a ve spodní 42 cm, na výšku zhruba 23cm. Vnější pruh látky jsem nechala v délce 1x 110cm a výšku jsem střihla na 35 cm. Miščiny míry (vel. 92 cm): guma 45 cm; pružný lem v. 10 cm a d. cca 28 cm; spodnička 2 x délka u pasu 32 cm, spodní 40,  v. 18 cm; pruh látky š. 1x 95 cm, výška  23 cm... a teď si to znovu přebrat :).

Nafotit naše slečny v plánovaném převleku a pospolu šlo jen díky úskočnému (a ústupnému) lákadlu v podobě rodičovské postele. Zajíček v své jamce, no jo, no :). Ale sukýnky fungují.

 

Co ale ani trochu nefunguje, jsou plány. Madlence od dnešního dne teploměr šplhá k 39° metám. Balonový let ke koledníkům zrušen, ale velikonoční zajíček přijde, to v každém případě.

Neříkej mi

"Mamííí, tatínek mi řekl MADLO!"
"Ale vždyť se tak jmenuješ, ne?"
"NE, já jsem MADLENKA nebo MAJDA!!!"
"Tak jsi asi něco provedla." ...

Se jmény je potíž. Z těch, co se nám líbila, jsme pro holky vždycky nakonec vybrali takové, které bylo nejvíc tvárné. Jméno pro různé příležitosti a věkové kategorie, dalo by se říct (a taky nám museli být milí stávající nositelé, to je jasné). No a Magdalena byla první a jasná volba, když jsme se dozvěděli, že to mrňavé uvnitř je slečna. Magdalena zní krásně, honosně, není tak časté... a vůbec ji v komunikaci nepoužíváme. Ten uragán doma oslovujeme voláme Madlenko, Majdo, Majdi, Madloušku, Madlouši,  Madlínku, Madli. Madla(o) se opravdu vžila pro situace napjaté, vyhrocené a výhružné. Ani nevím proč.
Proto kdo si nechce naši starší znepřátelit, nechť jí neříká Madlo:).

Ale Madlenčino rozčarování tak nějak chápu. Já se se svou oficiální verzí jména taky dlouho nedokázala sžít. Na gymplu se mi jeden z mých tehdejších kluků snažil říkat Gabrielo, protože to prý znělo vznešeně. No, dlouho nám to nevydrželo:). A z dob ještě mladších mám averzi vůči oslovení Gabro. Jméno mám podle knížky Amálie Kutinové Gabra a Málinka. A Gabra byla takový sígr, dost nesympatická osoba. Jenže když jsem se narodila, maminka mě svým spolužačkám na vysoké představila jako tu Gabru (přestože doma mi tak pak už nikdy nikdo neřekl). Když jsem se s nimi po dvanácti letech znovu viděla, samozřejmě jsem pro ně pořád byla Gabra. A já se cítila uražená a nedokázala jsem pochopit, proč mi jako pořád nadávají... Každopádně mi zůstala tendence nenazývat lidi pravými jmény (oslovení Petře nebo Anno zvládnu jen ve stavu naštvání na daného nositele) a i tvrdou koncovku "o" často mírním na "i".

Hynečku, Vildo, Jarmilko!

:)

***

Obrazově mimo jmennou mísu. Další kousky do šatníku. Holky rostou neuvěřitelným tempem. U Mišulky si už a u Madlenky ještě užívám dětské vzory. Přestože s tou starší výběr látek pro jistotu konzultuju, pokaždé jsem mírně na trní, jestli už ty opičky, sloni, lišky, sovičky nedostanou označení "trapný". Zatím dobrý :).

Michalce pestrobarevnou soví zástěrku. 

Madlence o poznání větší poměr růžových a fialových tónů. Přes to slon nejede.

...

Pro kočku

Teplákové šatky pro velkou malou slečnu.

Na přání s kočkami. Sebevědomě jsem při domlouvání motivu tvrdila, že tohle zvíře v pohodě nakreslím. To jsem ovšem netušila, jak málo na mě výtvarka na ZUŠ zanechala stopy. Zkoušela jsem obkreslit nějaký obrázek, ale kopírování mi jde snad ještě hůř. Takže nakonec zpět k papíru a tužce a vylezly tyhle dvě malé šelmy.

Doufám, že jsou v nich kočky poznat a že v nich bude kočka i slečna majitelka:).

***

Pro mé děti se mi oblečení šije snadno, ale pro druhé už jsem dost nervózní a všechno mi trvá dvakrát tak dlouho. Takže jsem se utvrdila v rozhodnutí, že na zakázku budu raději šít jen ta svoje větší či menší zavazadla, aspoň zatím.

Oboustranná

S Madlenkou jsme nedávno řešily látky na další školkový kousek. "Víš, Madli, ony jsou fajn i jiné barvičky, než růžová a fialová. Třeba takové modré nebo šedé šaty jsou moc krásné." Madlenka vypadala, že o tom hluboce přemýšlí. Za hodinu se vrátila s verdiktem: "Tak já chci ty šedé šatičky, ale budou růžové s princeznou!" Aha.

Taky jsem se hluboce zamyslela. O své věci jsem přesvědčená (šedá je dobrá, lepší, nejlepší), ale taky chci, aby výsledný oděv prošel přísným sítem skoro-čtyřleté a byl nošen. Proto jsem znovu sáhla po oboustranně řešené zástěrce. I našitá holčička je s trochou dobré vůle a představivosti princezna.

K oboustranné spokojenosti.

A příště třeba modrofialově.

Do školky

Měla jsem v plánu ušít Madlence na druhý školkový rok spoustu věcí (původní kousky už jsou malé, nebo zoufale obnošené, že z nich pomalu přešívám oblečení na panenky). Většina z těch nových věcí je stále v hlavě nebo čekající na sešití, protože volných večerů se poslední dobou tolik nedostává, ale aspoň jedny jsem dokončit stihla.
Šatky z tmavě modré teplákoviny. Střih je naprosto jednoduchá záležitost ze dvou dílů,  tvar do áčka umožňuje bezproblémový pohyb všemi směry - na prolézačku, do písku nebo na taneční číslo. A dokonce i lemy výstřihu a průramků se mi tentokrát krásně a čistě povedly. Na přední stranu jsem pak našila barevnou aplikaci z odstřižků látek. Původně jsem na ni chtěla propašovat velký díl chevronu, ale Majda opět rezolutně prohlásila, že "tu divnou zebru nechce". No dobře, oblečení dětí asi má být barevně veselé, jako ony samy. Na tlumené tóny a černobílé vzory je času spousta.

 

Madlence se výsledný model líbí natolik, že jsem ho téměř nestihla na ramínku vyfotit a dokumentace šla jedině na naší malé lady ("mamíí, ještě takhle... a jak tančím, jo?").
Tak snad se stejně nadšeně půjde i zítra do školky.

 

 

Dnes ještě dokoupit poslední věci ze seznamu, nadepsat pastelky, papučky, pláštěnku a najít už značně obnošenou tašku na oslíka Pusíka, bez kterého Madlenka loni neudělala ve školce ani krok.



Žabák

Včera došité bavlněné šatky pro Madlenku. Do školky, jako obměna k oboustranným zástěrkám. Tahle žabková látka mi dost dlouho ležela netknutá ve skříni, ale skoro jarní počasí si přímo říkalo o její využití. Měla jsem z výsledku hroznou radost a nemohla se dočkat, co na ni řekne Majda. Večer jsem ji hezky zavěsila v obyváku, aby ji hned zrána uviděla. Uviděla a... a problém. "Kde jsou princezny?!"... Po chvilce napětí jsem si vzpomněla na pohádku o princi zakletém v žabáka. Netuším, jak to přesně bylo, tak jsem si to trochu poopravila. Že ta velká žába je právě ten zakletý princ, malé žabky dvořané a všichni čekají, až se objeví hodná princezna, která je bude chtít nosit, a tím je vysvobodí. A tak byly milé šaty vzaty na milost (skoro bych řekla v oblibu) a látkový žabák v závěru dostal i jednu nesmělou pusu...

Takže už jen ušít nestačí, "výrobek s příběhem" je třeba :).

 

 

 

Zástěrka

Došila jsem Madlence zástěrku do školky. Vlastně už třetí v pořadí. Je jednoduchá, rychlá, oboustranná a hlavně, Madlenka všechny exempláře opravdu ráda a často nosí.
Návod tady, jen ten lem dělám delší, aby šel až do překladu na zádech, a všívám ho nejprve na jeden díl, a pak prošiju oba naráz.
Už se těším, až budu podobné věci tvořit i pro Michalku.