středa 14. června 2017

Bambule

Pro upršené dopoledne, třeba to minule sobotní.
Pro nutkavou potřebu udržet ruce v pohybu a odlehčit hlavě, lehce-víkendově-rodinně tvořit.
Pro využití letitých zbytků vlny.
Pro hrací část zahradního pidi-domečku.
Pro to všechno bambulatá girlanda na špagátu.


Vlaječky jsou přežitek - loňský, sluncem vybledlý. Chtělo to novou srandu pro oživení otevřené části dřevěné konstrukce, kterou jsem přes osmiměsíční prenatální Mišku natírala na bílo. Srandu pro všechny způsobilé udržet užitečnou plastovou pomůcku od jistého prodejce kávy, oblečení a drobností do bytu. Já dřív pro nahodile potřebné bambulky používala vlastnoručně vykrouženou (dle pokynů od mé babičky vytvořenou) jednorázovou formu z tvrdého papíru. Mohla jsem si libovolně nastavovat délku vlasu i velikost vlněných koulí. Tyhle formy jsou sice jen tří-velikostní, za to na furt. A třeba ručkám pětiletých (s mírnou dopomocí) sedí skvěle.

... jen drobná, technická - před a za každou bambulí je dobré udělat uzlík, ať drží přesně tam, kde je třeba...

Pro letošek i barevná živost. Pastelové tóny jsou zatím mnou snesitelným vrcholem škály, ale stoupám :)... A brzy snad i kočárkovinový kapsář, barevně, hravě i herně odpovídající provizornímu místu ikea podsedáků - na tu spoustu plastu. Ráda bych dřevo a kov, ale v exteriérovém světe dětí se mu nedaří, no což...

 
 
... hlavně, že je živo a všichni víme, k čemu a kam patříme.
 
***
 
Jako teď u mě, ze dne na den změny, pořád se něco děje a snad i bude dít. A i když mám čas od času potřebu usednout, jakože odpočívat, a často prosím své blízké o pofoukání křídel, mám celkem ráda život v letu. 
Ze dne na den.
 


Žádné komentáře:

Okomentovat