pátek 7. července 2017

Léto

... aspoň dvoukopečkové zmrzliny minimálně pětkrát za týden, pozdní večerky a dekompenzované vstávání za rozbřesku, zvykání si na znovu nemuset držet běžný jízdní řád a snaha o udržení třeba jen základních denních mezníků (třeba večerního čištění zubů kvůli té zmrzlině, že jo), nepřetržité balení tašek, velehory špinavého prádla a věčné hledání toho jednoho čistého trika, které tam někde prostě ještě musí být, ale taky bosé nohy, chrousti vylétající přesně ve dvacet jedna třicet, čas na znovubytí pospolu, deštníky z lopuchů, knížky, Černého Petra, maxi i mikro jízdy na kolách, víly v lesním porostu, pády do kopřiv... a ještě louky a voda, s chlórem, solí i přirozeně zabydlená. To všechno, zdá se, bude naše léto.

Část z toho otištěná na post-narozeninové tašce pro mou nejmladší sestřičku. Květy na červencově vyprahlé zemi, dokola temně mořské hlubiny (bez ryb - máme to obě stejně).
Velikostí š. 30, v. 35, h. 5 cm.


Popruh v čtyřcentimetrové šíři, konstrukce zpevněná, vyztužená, protože už brzy dvojité dětské štěstí potřebuje pevnou základnu. Zvnějšku kapsa na zip, zipové je i zavírání hlavního, toho času volného, prostoru.



A u nás - krom na začátku zmíněného... Madlenka stále ve svých nepraktických snových výšinách, kde všechno zemitě pokažené, neuposlechnuté, životu ne zcela bezpečné se děje "Mami, já omylem...". Michalka (pro mě stále) nepředvídatelně přepíná ze zuřivých scén svého vzdorovitého období na pozici andělského stvoření k zulíbání a většinu času a prostoru je můj ocásek, jako by si hlídala, že teď, přes léto, jí maminka nikam neodejde. Má pravdu... Mám ten luxus a možnost být přes léto povětšinou s dětmi a krom jediného dne pracovat jen v době jejich spánkového oddechu. Zas ale upřímně, já to celé vzájemné pospolu dokážu nejvíc vnímat a docenit až právě při jejich sladkém snění, se sklenkou vína a v konečně konejšivém tichu - prostě absolutní, dojímavá láska beze slov, bez zvuku.
A dnes můj poslední oficiální zaměstnanecký den.

A zítra tu naši nejmladší potřetí narozeninově přivítáme.

Tak šup do víru letošního léta.

4 komentáře:

  1. Gabčo, těšíme se na Vás a všemu novému zdar! :*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju;)!!! A těšení je na naší straně:)!

      Vymazat
  2. Ta taška, ta je boží!!! Tak my až povyrostem, tak Vám zasejc napíšem!! Neb králíčci jsou stále číslo jedna!!!! Krásné léto, Šárka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Šárko, to mě moc těší, že se králíci líbí a hrají:)! Ozvěte se kdykoli:).

      Vymazat