středa 7. prosince 2016

Zabaleno...

... pod stromeček.


Letošní zdobení smrčku už bude v režii holčiček. Tuším Velký třesk, fyzicky a hlavně barevně. Takže kromě nerozbitných ozdob nakoupeny i decentní balicí papíry. Ať se to vyrovná, ať z toho vizuálně taky něco mám ;). Nezničitelná černo-bílá a syrově přírodní papír.
I distribuci dárků už několikátým rokem přenecháváme těm, pro které jsou tak nějak důležitější. Loni jsme na každý balíček nalepili vytištěný portrét obdarovaného. Teď se vracím k jednoduché kresbě. U Mišky k radostnému provolání stačí už pouhý obal. Madlenka je ale trhač. Loňskému rozbalení na jeden zátah a verbalizovanému co ještě... (pro její věk možná pochopitelné, ale stejně mě to ježilo...) zkusíme sofistikovaně předejít. Majda miluje hádanky, u jídla, u převlékání, prostě kdykoli ji potřebujeme nějak odvést od myšlenkových prokrastinací v jiných sférách. Proto jsem jí na každou jmenovku zezadu napsala jednoduché indicie vztahující se k obsahu.

A teď pod ten povrch.
Oproti Majdiným blížícím se narozeninám, které jsem více méně podřídila jejím přáním a požadavkům (takže Elsa a zmrzlé království - stále se drží jak ševcovské lepidlo) se u Vánoc snažím navodit střízlivější linii. Matka, no.
Koupili jsme třeba kufříky od Kazeto. Na všechny pidi pinďuláky, které není v lidských silách rozumně uklidit a kteří při nášlapu bolí hned na několik vybraných slov. Moc se mi líbí herní zavazadla od Pikle z pytle (hodně díky Myyně, to je jasné), ale naše děti ještě nejsou na takovou záležitost dělané. Madlenčin poslední kufřík na lego například skončil polepený stovkou naprosto nevhodných samolepek, což by u piklových byla škoda. Tyhle jednoduché jsou druhoplánově obal na šperky a dětský dalekohled pro starší a kuchyňské a lékařské nástroje (původně uložené v ošklivé plastové nádobě) pro tu mladší.


Ten čas, ten čas. Dost letí, dost často se ho nedostává a aktuálně se při opětovné nemocnosti dost vleče. Ale měří všem stejně, což je dobré se začít učit - v pěti i dvou a půl. Krabice Čas od Ani-Muk - překližkový ciferník natřený tabulovou černí + příslušenství na měření kdy, jak dlouhou a jak rychle. Jasně, když by to člověk vzal do detailu, všechno z toho by šlo udělat i podomácku, ale ten nápad, materiál, vizuál a hlavně čas, to už se posčítá.
 


Další velké téma (nejen vývojově) je u nás lidské tělo.
Proto pro obě slečny magnetická tabule od Janod. Jde pod kůži, jde dovnitř, řeč těla v několika jazycích. Učitelským dětem, vnučkám, pravnučkám (a ostatně i jejich předkům) přijde vhod i klasické dřevěné ukazovátko.
 


A jsme-li na tělo, tak tuhle knížku jsem v regálu prostě nechat nemohla. Primárně určena pro Madlenku, protože princezny i prdění jsou u nás dost aktuální. Tímto to máme hezky pohromadě. Vtipné, napínavé, poučné. Navíc, jméno autora (i s akademickými tituly), to sedí jako..., no až neuvěřitelně (ani pan Google mi neprozradil víc) :))).
 



... a nad rámec mateřských představ ještě třeba lego, vystřihovánky, Mišce dřevěné jídlo do kuchyňky, oběma třpytivé princeznovské šaty. Aby to plnění letošních nepsaných přání aspoň trochu vyšlo, nebylo na prd, no:).

2 komentáře:

  1. Dobrý den! krásné fotky - nechcete se nám pochlubit s ani-mučím výsledkem? Budeme rádi! <3
    za Aniho a Muka Gábina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Gábino :). Já teď kvůli reálu trochu nestíhám virtuálně zaznamenávat, ten čas (ale nikomu ani muk:)! ). I když tahle sada i to dost říká, protože místo číslic si Madlenka na ciferník nakreslila členy rodiny, jako kdo a kdy si s ní bude hrát, až na něj přijde ručička:).

      Vymazat