Bylo nebylo

S Madlenkou si rády a často čteme knížky. Ale nejraději mám, když si vytváříme vlastní příběhy. Dřív to bylo samozřejmě spíš na mně, ale jak Majda roste, je hlavním vypravěčem čím dál častěji ona. Nalepí obrázky, a pak společně vymýšlíme děj.
Třeba jako včera odpoledne - pohádka "O dvou Růženkách, schované ježibabě a modrém papouškovi, co uletěl z klece, aby mohl dělat pošťáka".

A ještě jedna pohádková záležitost dnešního dne. Přišlo loutkové divadýlko. Úplně mě to vrátilo zpátky v čase. Do doby, kdy mi bylo asi tak šest. Stejné kaolinové loutky s trochu přihlouplým výrazem, stejné kulisy, stejná opona. A i když je to dárek pod stromeček, musela jsem ho hned rozbalit, postavit, osahat.
Už se nemůžu dočkat prvního představení.