Na začátku byl můj úžasný muž a jeho shovívavé pochopení, že si k Vánocům opravdu přeju "to ... no, když myslíš". A dopoledne TO přišlo - můj šedý Two Tone z qde shop.
Původně jsem ho chtěla do ložnice. Nakonec ale zůstane nějakou dobu nadohled od šicího stroje. Byla k němu totiž přibalená pohlednice. Text na ní mě hodně pobavil. Hlavně proto, že jsem si právě na tom novém stolku plánovala vystavovat nově ušité věci - že se jako budu kochat.
Jenže mám téměř na každém výtvoru sto a jednu chybu (něco neznalost, něco ale lenost a netrpělivost). Třeba jako u koženko-látkových pouzder, co jsem v září šila na letošní nadílku. Chtělo by to víc prošít, líp pohlídat sesazení švů, opravdu si vyměnit patku pro přišívání zipu...
Takže, milá Gábi, nohy na zem a trochu pokory :).
...
A na závěr dnešní radost mateřská: Michalka se začala otáčet na bříško. Dávala si načas a do větší aktivity se jí moc nechtělo. Pohodář v ní se nezapře. Zato dnes byla celé odpoledne k nezastavení. Moje velká šikulka.
Žádné komentáře:
Okomentovat