pátek 29. ledna 2016

Kdo tady rozhoduje

Taková obvyklá podvečerní situace. Nejdřív půlhodinku zabere nahnat děti do vany. S mužem si totiž s rodičovskou trapností vybíráme přesně tu dobu, kdy je hra nejzábavnější, pohádka nejnapínavější a okoralá večeře nejchutnější. Pak je to samozřejmě nejlepší ve vodě, jenže to už zase otravujeme s vypouštěním, blokujeme přívod teplé vody, házíme ručníkem do ringu a lobujeme za zubní kartáčky a pastu. Ta malá jen neartikulovaně (hlasitě) povykuje, ta starší už jde na to s argumenty (hlasitě), mění taktiku, smlouvá, ztrácí sluch, a tak.

Včera na mě vyšlo čtení pohádky. Na Peťu koupelna.

"Majdo, jdeme z vody."
"Ještě nejdu... rozhoduju já!"
"Prosím?!"
"Já rozhoduju, protože jsem šéfulák." (jedna ze tří školkových "funkcí")
"To určitě."
"Jsem šéfulák, protože jsem tady nejstarší, tak rozhoduju."
"Ty nejsi nejstarší a vylez."
"Tak jsem šéfulák JÁ, Míša a máma... Všechny holky tady rozhodujeme" ...
"Tak já pak nemusím chodit do práce a nemusím kupovat sladkosti... A utírej se."
"Mám nápad, šefulák jsem JÁ, Míša, máma a ty. Protože jsme všichni nejstarší."

Zatímco já u počítače slzela smíchy a na monitor usedaly bezlepkové drobky, Madlenka s pocitem malého vítězství oblékala pyžamko. Protože ona přece rozhodla a všichni jsme šéfuláci.

Žádné komentáře:

Okomentovat