neděle 21. února 2016

Modrá

Modrá je dobrá, lepší, nejlepší.
V různých odstínech, vzorech i strukturách.
Modrý motýl přichycený na zhruba 30x43 centimetrech jásavě mořskou koženkou a jasnou tečkou na temném odstínu.


Kabelka na rameno pro chvíle, kdy je člověk hlavně sám (se) sebou a svými pochůzkami. Ve chvílích, kdy už musí oběma rukama jistit dva ze tří nejdůležitějších mužů svého života, je lepší opásat se popruhem přes tělo. U téhle tašky jdou obě chvíle elegantně oddělit.


A teď ještě trochu odfouknout ten motýlí pel a přiznat se, jak to s výběrem látek a vzorů vlastně je. Takže to, co je zvenku, spočívá hlavně a převážně na křídlech majitelek (majitelů). Tady se při ladění tážu několikerým upřesňujícím dotazem, předvádím látky, nadhazuju kombinace. O tom, jak to bude vypadat zevnitř ale většinou ani nemuknu. Na podšívky jsme tu odborníci my. Teda úplně přesně řečeno můj muž. Už je to něco jako rituál. Já si sešudlím vnějšek tašky, sesbírám hromádku mně milých látek a do nočního ticha narušovaného kdesi nahoře ťukáním do klávesnice volám: "Peťoooo, můžeš se, prosím, na něco kouknout?". Podle naléhavosti situace vystupuju se svým arzenálem do schodů, nebo pokorně čekám na příchod hlavního rozhodčího. Ten vz(s)hlédne a během chvilky ukazuje na jednu z textilií. Já kývám a potvrzuju, že "jsem si to (vlastně) taky myslela".
Protože tam, kde já už si představuju dalších pět možných alternativ, on vidí tu jednu aktuálně správnou.
Protože tak u nás vzniká to, co je většinu času skryto, ale bez čeho by celek prostě nefungoval.
 


Žádné komentáře:

Okomentovat