pátek 22. září 2017

Vůně dýně

Měkké denní světlo a jeho nedostatek vynahrazený svíčkami a světýlky, spoustou světýlek.
Poslední teplé výdechy léta a stupňující se ostře chladivá nadechnutí.
Milovaná dýňová polévka několikrát týdně, se sýrem a semínky.
Ve sklence merlot nahrazuje rulandské šedé.
Aromalampa po půstu ožívá skořicí, badyánem a hřebíčkem koupajícími se v obyčejné vodě.
Svetry a bundy diskrétně maskující neochotu k pravidelnému cvičení.
V květnících vřes, drátovec a drobné chryzantémy, sklízení posledních levandulových květů.
Znějící Tracy Chapman, Katie Melua a Nina Simone.
Trocha nové melancholie a spousta důvěrně známých vůní, chutí, pocitů.



Je tu, kalendářně, teplotně, se vším všudy. Podzim.
Po letošním létě si jeho nesmlouvavý, ráz na ráz příchod moc užívám, juchú!
Narozením na začátku srpna bych nejspíš měla mít lásku k letnímu vedru tak nějak stabilně v genech. Ale ono ne. Od dospělosti mě teploty nad 25°C nedělají dobře. Jsem unavená, upocená, ulepená, mrzutá. Všechny své obligátní splíny a propady mívám zpravidla od půlky jara a pravidelně někdy mezi červnem a koncem srpna. A tyhle prázdniny jsem hned několikrát prošla závažnou sebereflexí, proč jsem zase (i sama sobě) protivná... bylo mi vedro. Po hladu a nevyspání třetí zaručený podpůrce beználadí, můj muž by mohl vyprávět.
No, ale teď už je to promlčené, v pořádku, a zatímco spousta lidí okolo propadá smutku a zpomaluje o zapínání zipů na bundách, já ožívám. Protože všechno výše zmíněné.

Odvrácenou stranou podzimního počasí jsou ty protivné nemoci. První ochutnávku už máme s holkami úspěšně za sebou. A i když jsem si trochu zoufala, hodně proklínala neustupující dětský kašel (ten bych ze všech projevů zrušila nejraději) a všechno naplánovaně pracovní rázem stálo, aspoň jsme si naplno užily zářím utnuté pospolu... a mohly bez nalinkovaného týdenního rozvrhu nerušeně výtvarničit. Ráda pro inspiraci nakukuju třeba na stránky Arty Crafty Kids - odkaz tu. Skvělá jsou kouzla s obyčejnými papírovými tácky, takže už máme třeba ježky, koloběh zbarvování listí nebo několik exemplářů medúz. Posledním - a pro mě nej - výtvorem je pak jednoduchá girlanda z novinového listí. Kdo nechce výše uvedeným odkazem listovat, nechť si připraví:
staré noviny, temperky, štětce, špagát nebo bavlnku, korálky (u nás to vyhrál zbytek z dřevěné sady), jehlu nebo děrovačku, nůžky, předloha listu na tvrdém papíru (ne nutně).

Postup je slastně jednoduchý. Dítka dle svých pocitů a potřeb (případně z rodičovsky korigovaného výběru barev) napatlají temperku na noviny. V dotažené verzi oboustranně, v případě omezené výdrže bohatě stačí strana jedna (náš případ). Po zaschnutí na noviny ob/nakreslit listy, vystřihnout a dle množství a vlastní iniciativy listoví navléknout přes děrování nebo prošitím na nitku střídavě s korálky.
A pak už jen zavěsit.
U nás to máme takto...


Pro pořádek a deziluzi pořádku - všechny panenky, plyšáci, zbytky z "maminko, jablíčko na měsíčky" a celý koš neposkládaného prádla jsou  toho času ladně a nenápadně odkopnuty za roh, no :)))


A já na krásný, barevný a pokud možno zdravý podzim připíjím tím merlotem :).

Žádné komentáře:

Okomentovat