Když se narodila Madlenka, dost jsem se stresovala, trápila, nespokojeně se honila za kdečím, jen abych měla pocit, že mi můj dřívější život úplně neunikl mezi prsty.
Že jenom nekojím, nepřebaluju, nenosím, neveršuju, neperu, nebdím, nevydávám variace na pár citoslovcí...
Jenže s dětmi je potíž v tom, že v jednu chvíli držíte v náručí miminko, a najednou vám na klíně sedí slečna.
Teď už se nechci vlastní hloupostí o nic z tohohle kratičkého časového úseku připravit.
Michalku si užívám. Těším se na každodenní repetici. Zajímá mě a baví svět z její perspektivy. Ležet na dece, rozmlouvat, ukazovat, zpívat, nikam nespěchat.
***Víkend byl krásný, oddychový.
Dnes už v běžném provozu. Úklid, nákupy, školka, stavění sněhuláka.
A vypůjčení lyžařské výbavy pro Madlenku. O víkendu jdeme na svah a já jsem určitě víc zvědavá, než ona :).
Žádné komentáře:
Okomentovat