čtvrtek 23. dubna 2015

Moci to vstřebat

Včerejší dámská jízda s Madlenkou. Kino a v něm ovečka Shaun.
Shaun má Majda ráda a já taky, tak jsem si říkala, že to bude zábavný, oddychový podvečer pro obě. Nakonec to ale bylo trochu jinak.
 
První půlku si Madlenka zvykala, že se ve filmu vůbec nemluví (na ní to bylo beze slov trochu dlouho), tak jsem šeptem odpovídala na její hlasitá zvolání "co to je", "proč" a "kam". V druhé půlce si už na "němotu" zvykla, ale seděla jako zařezaná a v ručce žmoulala vstupenky. Ve filmu se totiž vyskytuje jeden záporák - nesympatický týpek, co nesnáší zvířata a pracuje v odchytové stanici. Madlenka nedokázala pochopit, proč ten zlý pán pořád chce těm ovečkám a pejskům ublížit. Když film skončil, byla chudina pořád celá zaražená a na milý dotaz paní uvaděčky, jak se jí to líbilo, s pláčem odpověděla, že toho pána už tam příště dávat nemají.
 
V autě pak chtěla celé "jak jsme byly v kině" dvakrát převyprávět. Tak jsem se ty motivy snažila zjednodušit pro tříleté chápání, zdůrazňovala, že všechno dobře dopadlo, a hlavně jsem musela několikrát a přesvědčivě vysvětlovat, že zlý pán opravdu dostal co proto (hození do hnoje se Madlence zdálo být trochu nízkým trestem, tak jsem si ty hrůzy chlévské mrvy vydatně přibarvila). V závěru cesty už byla Majda naštěstí srovnaná, hlásila, že to bylo "docela dobrý kino", a já si oddechla, že je hrozba psychické újmy ovečkou Shaun zažehnána :).

Takže konec dobrý, všechno dobré, ale někdy to chce čas, aby se to nepěkné mohlo vstřebat.

Žádné komentáře:

Okomentovat