Výletní tradice

Už se to u nás stává tradicí. Každoroční dubnový výlet do Jeseníku a Lázní. Míst, která mám spojená s prázdninami u babičky. Pro mě hodně vzpomínek, hodně nostalgie. A pro Majdu aktuálně nejlepší destinace na světě.

První zastávkou je pokaždé tetina optika. Nepostradatelné místo pro naši obrýlenou rodinu. Tentokrát jsme jeli vybrat hlavně brýlky pro Michalku. Mišce se zkoušení a zaměřování moc nezamlouvalo, takže kdo mohl, bavil, rozptyloval, choval, nefotil. Zato naše starší modelka byla ve svém živlu. Dioptrické brýle už nepotřebuje, tak se aspoň nakrucovala v těch slunečních. A nakonec si je i odnesla.

A pak už honem nahoru do Lázní. Nejdřív kafe a něco dobrého ...

... a pokračovat na druhé tradiční stanoviště - lázeňské hřiště a Balneo park (už se těším na jeho letní návštěvu). Mišulku to předchozí zkoušení docela zmohlo a nabírala síly spánkem v kočáru. Madlenka si ale prolézačky užila naplno. Předpokládám, že zanedlouho tady s oběma strávíme podstatně delší dobu.

A do třetice lázeňská kolonáda. Otáčivé lavičky, hra na schovku, probíhání mezi stromy, sdělování poznatků o životě... a hlavně zase vidět "toho leva". Stačí se dotknout ocasu a něco si přát. Přání se splní. Jen jsem nebyla schopná z Madlenky vytáhnout to její.

A pak už jen oběd a vydatný odpočinek na bytě po babičce (Madlenka si ho natáhla na neuvěřitelné tři hodiny).
Spousta zážitků, sluníčka a čerstvého vzduchu.
Krásné nám bylo.