Zahradníkův rok

... s příchodem teplejší poloviny jara mívám nějakou naléhavou potřebu obklopit se rozkvetlými květináči.

V sobotu jsme s Majdou zajely do zahradnictví. Madlenka pojala cestu skleníky jako trénink na orientační běh, takže se zamýšlený výběr květin změnil na styl "popadni, co ti padne do oka".

Mně padly tyto tři rostlinky. Ani jsem se nestihla podívat, jak se jmenují. Ale v hliněných květináčích jsou krásné, a to úplně stačí.

Surfinie poznám, protože jsem je na balkóně měla loni. A ani letos tam nebudou chybět. Dva vzpřímené muškáty jsou pokus, jestli na ně budu mít alergii, jako na jejich převislé příbuzné. Pokud ne, možná ještě pár dokoupím. V pergole jim to sluší, a taky zjišťuju, že se mi tahle kytka líbí čím dál víc.

A nebo ještě chvíli počkám. Jak se znám, zahradníkův rok mi vydrží tak tak do léta. Tuším, že brzy začnu brblat nad nutností pravidelného zalévání, pak přijdou občasné výpadky vláhy, a nakonec (zhruba tak v červenci) už to zalévání nebude ani potřeba.
Ale třeba se letos překonám. Uvidíme. Ráda bych.