Horko, vedro, uf uf uf. Ale Majdě to nevadí. Z Madlenky je od včerejška podvodnice. V sobotu konečně překonala roční pauzou způsobenou obavu z ponoření hlavy pod vodu a znovu začala skákat sama (s křidýlky) ze břehu pod hladinu. A včera ji Peťa naučil pod vodou plavat. Samostatně je to díky těm křidýlkům spíš takové šnorchlování. S tatínkem už ale jde o opravdový hloubkový a dálkový ponor. Trénink formací želva a placák (Madlenčiny pracovní názvy) pokračoval u babičky i dnes. Je to (nejen) vodní živel...
Dnes před spaním chtěla vyprávět o potápění v moři. Z mé strany šlo o prachsprosté výmysly, protože od jisté doby mám z plavání (natož potápění) v přírodních vodních plochách panickou hrůzu. Ale popsala jsem jí to, myslím, hezky. Příští rok by chtěla k moři jet, samozřejmě s růžovými potápěčskými brýlemi...jak jinak :).
Žádné komentáře:
Okomentovat