neděle 5. července 2015

Šité dětem

Kabelka pro budoucí dvouletou slečnu. Je to srdeční záležitost, protože tenhle typ taštičky je podle mých úplně prvních šicích pokusů s textilní koženkou, první vlastní výroba střihu. Tentokrát, na přání maminky, s nastavitelným popruhem... Pro holčičky se mi šije docela snadno. 


Pro kluky už je to horší. Takže když si můj mladší kmotřenec přál k narozeninám tašku s Bleskem, byla jsem zpočátku trochu nejistá. Už jsem měla nastřiženou látku s velkým modrým autem, ke kterému jsem plánovala našít blesk, naštěstí mi ale paní prodavačka v galanterii (zřejmě daleko zkušenější maminka nebo teta nějakého toho fanouška Cars) vysvětlila, že Blesk je prostě jen jeden a modrým fárem to rozhodně neošulím. Ve výsledku byla radost oboustranná, uf.


Ono to dělání radosti a šití dětem je vůbec nějaké ošemetné. Nejsnazší je to pro ty úplně nejmenší, ty, co ještě nemluví. Na nemluvně jsem si mohla "navěsit" kde co, podle svého vkusu a nejlepšího vědomí a svědomí. Mohla jsem si sebejistě tvrdit, že nikdy nepodlehnu davu a křiklavým motivům z dětských filmů a pohádek. Mohla jsem ignorovat všechny odstíny růžové. Ale od doby, co Majda začala mluvit ve srozumitelných větách a záhy i souvětích (takže zhruba od jejích dvou let) bych si o své výsostné vůli mohla nechat jen zdát. Ještě jsem nevyhlásila kapitulaci, ale ústupků a horkotěžko hledaných argumentů pro mou věc už bylo, no jéje. A výsledek - většina Madlenčina šatníku je růžová až fialová (a já se ty barvy naučila mít vlastně ráda), Disney princezny (Majda, asi ze školky, zná všechny jménem) jsou už i u nás, i když jsem to zatím uhrála jen na pyžamko a puzzle (nedávno ji zaujal "spajdrment", tak čekám, jak se to vyvine), a hlášek (ve 3 letech!) jako "maminko, já s tebou nesouhlasím" nebo "ty tomu nerozumíš, mami" s náležitou intonací a gestikulací jsem si už taky pár vyslechla :)... 
No, ale ono je to vůči mně vlastně hrozně ohleduplné, v maličkatých dávkách mě to připravuje na dobu už ne tak vzdálenou, kdy ji můj vkus a názor bude zajímat ještě míň, nebo vůbec. A tak až se za deset a něco let promění má zlatovlasá holčička třeba v gothic, nebudu možná tolik zaskočená... No, uvidíme:))).

4 komentáře:

  1. Wow, Gábi to co píšeš ke konci mě chytlo za srdce... A jinak moc povedené... :-) Míša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míši, hlavně, abych si to za těch deset let pamatovala, kdyžtak mi to, prosím, připomeň:)))

      Vymazat
  2. Gábi, to je luxus, myslím, že bys měla zvážit změnu povolání. Děkuji! Eli bude mít obrovskou radost.

    OdpovědětVymazat