Každá knížka se mi dost líbila, každá trochu jinak.
A taky se mi hodně líbí hrníčky na espresso, které nám naši přivezli z dovolené. Sršní šedobílá domácnost portugalskou mozaiku s překvapivou lehkostí adoptovala. A káva z nich chutná náramně.
Neměnnost leopardích skvrn - "všechny tyhle příběhy jsou pravdivé, ale pouze někde jinde".
Mapa Anny - o vztazích, které se rozchází a nakonec protnou.
Selský baroko - o tom, na co se někdy (rádo) pozapomnělo, co by se mělo stále připomínat, s čím bychom se měli umět vyrovnat, třeba ne ... a taky o lásce k regionu, což je téma, kterému se učím, které ve mně začíná pomalu rezonovat.
Muž jménem Ove - právě dočítám. Já ten severský styl jednoduše můžu. A tahle knížka má za humorem ještě něco navíc.
Žádné komentáře:
Okomentovat