Mám ráda řezané květiny. A taky si pro ně ráda chodím. Květinářství mi hrozně voní (ale to vlastně i masna, pekařství nebo železářství, prostě všechny ty obchody, kde jsou vůně jednoznačné, nesmíšené). A často se v něm mezi kyblíky růží, lilií a gerber dá najít i něco méně obvyklého, co se u nás pak krásně vyjímá.
Třeba tyhle větvičky, prý třezalka. Jim to náramně sluší na kuchyňské lince v obyčejné láhvi z Ikea.
Včera jsem se vypravila pro nějakou echt podzimní vazbu na jídelní stůl. Paní květinářka se nenechala rozhodit požadavkem, aby tam nebylo moc (tedy skoro vůbec) oranžové, a vlastně že by to celé mohlo být takové barevně umírněnější. Už to vypadalo na slunečnice...ale zase žlutá... no... takže jsem si nakonec odnesla růžové gerbery, bílé cosi a vřes.
Prostě klasická podzimní kytice.
"Maminko, tahle kytička se ti opravdu povedla...", pochválila mě nadšeně Madlenka. A co teprve, až příště v téhle kombinaci přinesu místo gerber růžovo-zelenkavé růže.
Ať žije barevný podzim!
Žádné komentáře:
Okomentovat