neděle 8. května 2016

Mimo

Poslední dny jsem trochu mimo. Trochu mimo virtuální realitu. Děje se toho tolik a já nestíhám zapisovat, ukládat, "publikovat" pro budoucí připomenutí.
Dost se teď točí kolem angličtiny. Kromě odsouvané diplomky, pravidelného učení v jazykovce a soukromých hodin ještě nově překlady. Velká výzva a zkušenost k tomu. A baví mě to, moc.
Ale nejvíc se otáčím kolem holčiček. Radost a zároveň pocit, že v tomhle "oboru" se mám pořád ještě sakra co učit, o nás a hlavně o sobě.
A taky v rámci toho všeho koloběhu trochu přemýšlím. O věcech, které jdou ovlivnit, i o těch, na které nedosáhnu. O možných rozhodnutích i nezúčastněném čekání na výsledek. Trochu o strachu a bezradnosti, hodně o snaze naučit se důvěřovat... a věřit.

... něco jako tato bezděky vytvořená "dekorace" v šicí místnosti. Vlastnoruční loňský košík s prvním pokusem o tisk na látku (na ovladače se nakonec vůbec nehodil), kaktus krásný, živý, ale při špatném úchopu člověk dostane plnou hrst bodlinek, a navrch pírko kdovíčí, na našem dvorku zapomenuté pro let.  

Každopádně si říkám, že být na jedné straně mimo nemusí být nutně špatně, protože o to víc je člověk na straně druhé.
Na té důležitější.

Žádné komentáře:

Okomentovat