čtvrtek 21. července 2016

Konspirační

Tohle byla konspirace.
Protože Š. chtěla tašku na kočár, jenže V. už si ji se mnou nějaký ten pátek na tajňačku domlouvala jako dárek. Starší ze sesterského dua jsem slíbila, že ušiju, ale nic nepovím, nenaznačím, budu se tvářit, že ještě nemám hotovo, a to až do příchodu malé A. na svět. Pro mě dost těžká věc, tak jsem raději moc nemluvila, moc nekomunikovala, ale šila.

Všechno na všech třech stranách dobře dopadlo a týdenní slečna má barevně ladící a prostorově odpovídající doprovodné zavazadlo.


Zvenku červený proužek, uvnitř puntíky do kontrastu. Kapsy na přebalovací podložku, plínky, ubrousky a krém. Námořnicky modré lemování pro lepší orientaci. I když jsem byla Š. ujištěna, že kapes si můžu udělat podle libosti, protože já su bordelář, i kdyby tam bylo 10 přihrádek, budu tam mít bordel.


A zapínání na zip a odpojitelný popruh a připojitelné popruhy na madla kočáru.


Ještě k tomu vzhledu. Přišlo mi, že Š. docela vystihuje, a to nejenom proto, že má kočky ráda.
Drobná, okatá, dalo by se říct ztělesněná křehkost. No, zdání klame. Ve společnosti ji na nějaké přehnané extrovertní řečnění neužije, ale má úžasnou schopnost přesně mířenou a vtipnou poznámkou rozložit člověka na drobné proužky. Je tvrdohlavá a přímá a určitě se na nikoho nebude sladce usmívat a přikyvovat jen proto, že by to pro ni mohlo být v budoucnosti výhodné.
Takoví lidé jsou, myslím, v téhle panáčkující době hodně třeba.

Žádné komentáře:

Okomentovat