Madlenku mám zase doma. Nachlazenou jadernou elektrárnu. Tak se ji aspoň snažím zapojit do všech nutných domácích prací. Je to adrenalin. Vyklízení myčky nepřežil jeden talíř (no, nevadí, už byl stejně nakřáplý), lžičky se sice nerozbily, ale zase byly rozdány všemožným plyšákům. Asi je ještě dlouho budu shánět po domě. Takové předčasné hledání velikonočního zajíčka, zdá se mi. Ono i za okny to vypadá tak nějak převráceně. Sněhová nadílka místo Vánoc na Velikonoce. Během chvíle, co jsme vařily oběd, nám to pěkně napadalo.
A to vaření ještě. Madlenka si k obědu přála "bílou" polévku (cuketový krém). Nejprve nadšeně souhlasila přiložit ruku k dílu. Taktak jsem stihla tenhle vzácný okamžik zachytit. Tři rozpitvané plátky cukety během okamžiku nahradila hra s panem Bramborou. A když i ten skončil v hrnci, madam ztratila o kuchtění zájem úplně. Šaty v mé skříni jsou mnohem zajímavější a je jich tolik!
Ale snažím se neklesat na mysli:).
Žádné komentáře:
Okomentovat