Zahrada

Není nad čerstvý vzduch. Když jsme se ve středu konečně dostaly ven, uvědomila jsem si, jak moc jsme ho potřebovaly.

 

Na zahradě u našich. Babička doma hlídala stále nemocnou Mišulku. My s Madlenkou jsme mezitím odzimovaly zahradní domeček - pro vnučky ho vyrobil můj taťka. Je skvělý (domeček i dědeček). A ještě lepší je, že se do něj celkem pohodlně vlezeme obě i s vodníkem.  Ale že bylo tak krásně, udělaly jsme si "jakopiknik" na terase. A povídaly si a byly na sluníčku, na vzduchu, spolu.

***

A ještě k tomu vodníkovi. Jmenuje se Brčál. V chatce jen trávil zimu a od jara už hezky pošupe pod vrbu. Je to vlastně taková verze trpaslíka, kterou moje maminka koupila v době Madlenčiné posedlosti pohádkou Bubáci a Hastrmani. On je teda dost ošklivý, ale máme ho rádi... Madlenka je teď zamilovaná do Trnkovy Zahrady, tak si říkám, jestli časem nedojde i na toho sádrového trpaslíka:).

A protože já mám tuhle knížku taky hodně ráda, mrzí mě, že Plzeň a výstava Trnkova Zahrada 2 jsou pro nás tak z ruky.