Hrani(ce)

Baví mě pozorovat, jak si holky vytvářejí k sobě blízkost, jak si vymezují svůj prostor, jak si hrají.
Ty jejich hranice jsou pořád ještě křehké a teritoriální mapy se překreslují každou chvíli.
***
Třeba když postavím opičí dráhu pro Madlenku...

a Michalka si kus trasy vezme při svém postupu vpřed s sebou... 

"Mamííí, ona mi všechno zničila!"

"Madli, nevztekej se, Míša to neudělala schválně. Michalko, nene..."

A pak ještě u skládání lega a hraní si na kapelu a...

Tahle chvilková míjení jsou prostě nevyhnutelná. A vlastně i trochu potřeba. Učí nás to všechny.

***

O to hezčí je, když se ty jejich světy protnou. Když je to hraní bez hranic :).