Před měsícem ušitá, před týdnem předaná, až teď virtuálně uložená sršňovka. Uf, začínám mít pocit jízdy se zataženou ruční brzdou.
Každopádně nákupní taška pro mou velkou kamarádku, se kterou se známe už od základky a od základu. Celý gympl jsme seděly vedle sebe, vzájemně si odsvěčily svá manželská rozhodnutí a jsme si blízké doteď. Poslední roky se vídáme méně, než bychom chtěly, holt čtyři děti, práce a další aktivity je docela těžké skloubit.
Naštěstí tohle přátelství se časem ani prostorem nenechá rozhodit. A to je moc dobře :).
Žádné komentáře:
Okomentovat