Nechat na hlavě

Poslední dobou pořád něco a někde zapomínám. Třeba vcházím do obchodu a už od dveří hlásím, že najednou nevím, co že jsem to chtěla. Naštěstí mám "své" obchůdky, kde nakupuju pravidelně a kde už mě docela znají. Paní prodavačky proto nápomocně nadhazují pravděpodobné položky mého zapomenutého nákupního seznamu a dost často se k oboustranné spokojenosti trefí. Jen jednou jsem zjistila, že jsem vlastně na úplně špatném místě, že jsem měla namířeno o dva vchody vedle. Ale konec dobrý...

 

Teď naposled jsem zapomněla na plavání Michalčinu letní čepičku. Bez čepky to nejde, takže výsledkem včerejší šicí rychloakce je nová oboustranná pokrývka hlavy ze starého trička a zbytku úpletu. Závěr dnešního testovacího provozu - věta "nechej si tu čepku na hlavně" na stopadesát různých způsobů aspiruje na motto letošního brzkého léta.
 

Foceno na Madlenčině Pepíkovi. Asi jsem našla ideálního modela.

...

 

Nový účes. Původně jsem chtěla ostříhat své už značně přerostlé vlasy úplně "na kluka", ale kadeřnice mě přesvědčila, že si mám nechat na hlavě aspoň něco. V duchu neprokázaného rčení "dlouhé vlasy krátký rozum" jsem si sice šla pro radikální sestřih, ale takhle mi to vlastně úplně vyhovuje ... a aspoň ty správné dveře bych už teď trefit mohla :).