pátek 12. června 2015

Sto a jedna

Co mi odpadla škola, jsem v čase Michalčina denního spánku nějaká bezprizorní. Nebo spíš nevím, do čeho se dřív pustit, protože všechno na mém pomyslném seznamu věcí k uskutečnění je sto a jedna příjemná záležitost. Třeba...
 
- knížky ... přes tu věž na mém nočním stolku už téměř nedosáhnu na vypínač lampičky. A k nim ráno silná káva a večer nějaký dobrý čaj z bylinek. Hmmm.
- běhání ... poslední dobou jsem ho opravdu hodně flákala. Nerada běhám sama. Jenže můj parťák v běhu má teď ten nejkrásnější důvod, proč se mnou nemůže.
- domeček pro holky - chci ho vytvořit ze stávajícího dřevníku.
- "silent book" - rodinná dovolená se pomalu blíží, tak ať mají naše slečny v autě nějaké rozptýlení
sázení - je to neuvěřitelné, ale všechny mnou zasazené rostlinky letos stále žijí, kvetou. Některé bují tak, že už jim je v květnících dost těsno. A mě to vlastně hrozně těší a asi tu dvorkovou flóru ještě o něco rozšířím.
- příčná flétna - tři roky jsem ji nevytáhla z futrálu. Předvčerejškem jsem na ni náhodou narazila při hledání Madlenčina starého pasu a zkusila pár tónů. Prsty sice byly hrozně neobratné a pusa za chvilku bolestivě ztuhla, ale chuť rozehrát se zůstala.
- fotky - probrat, vyvolat, zařadit do alb fotky holčiček. Žádný monitor, žádný elektronický fotorámeček. Možná jsem v tomhle zoufale nemoderní, ale přijde mi, že jediné obrázky, na které se opakovaně doma díváme jsou jenom ty v hmatatelné.

Ale seznam je pořád jen seznam a nic z něj nikam neuteče. Já si teď stejně nejvíc užívám ty své dva poklady a je mi tak dobře. Je úžasné nemuset nikam spěchat, nehonit se. Je úžasné být spolu a prožívat si všechny ty přítomné okamžiky, jejich drobné pokroky i obyčejné každodenní maličkosti. Je pro mě nezbytné, abych si to všechno znovu a znovu připomínala, abych si uvědomovala všechny drobounké radosti, které kolem mě každý den jsou.

Můj sto a jeden důvod, proč si píšu tento blog.

Pivoňky. Z původní zahrádky na Ruině. Rostlinka zachráněná před rekonstrukcí domu. U našich se jí daří skvěle a já si domů nosím už jen voňavé výsledky maminčiny péče.

Žádné komentáře:

Okomentovat