Dnes jsme s Michalkou až do večera jen ve dvou. Madlenka je se školkou na prvním celodenním výletě. Strašně se těšila, na jízdu vlakem, na dinopark, na gumové bonbóny ve tvaru dinosaurů, které jsem jí tematicky koupila na cestu. A já teď trošku trnu, aby se jí v tom "velkém světě" bez maminky nic nestalo. Trnu a stýská se mi i přes to, že je teď ode mě jen dvě hodiny jízdy autem. Moje první zkušenost tohoto druhu (protože většinou jsem to já, kdo někam odjíždí) a maličkatý trénink na dobu, až ji jednou ode mě budou dělit třeba stovky letových kilometrů. Ale zároveň se těším, až si ji k večeru na nádraží vyzvednu, postiskám, políbím a vyslechnu si všechny ty velké zážitky.
A taky si aspoň můžu pořádně užívat Michalku a den trávit v prodlouženém všednodenním poklidném tempu. Spoustu věcí už můžeme dělat spolu, byť v přízemní vzdálenosti. Tak třeba poskládat horu usušeného prádla. Michalka vyprazdňuje koš, podává, pusinkou testuje řádnou suchost jednotlivých kousků, schovává se za moje tílko a hrozně se chechtá, když se naoko rozčiluju kvůli zboření právě pečlivě vyskládaného komínku..."bááá(c)". Z otravně nutné domácí práce je rázem docela zábavná hra. Pro obě:).
Žádné komentáře:
Okomentovat