Začalo to Madlenčiným dotazem, jestli někdy pojedeme na Měsíc. Tahle otázka nemá nic společného se zájmem o technologický pokrok lidstva či pokračující vesmírný program. Tahle otázka plyne z čistě cestovatelské vášně naší starší a zmíněná destinace stojí zhruba na úrovni "pojedeme do Jeseníku".
Pokračovalo to obrázkem během jedné z mnoha současných kreslících čtvrthodinek. "Maminko, já tě nakreslím, jak jedeš na Měsíc... a víš co, já pojedu s Tebou."
Skončilo to nápadem, vyrobit si mapu měsíční krajiny, abychom se tam po příjezdu neztratily. A tenhle nápad nám zabral posledních pár dní, protože je to projekt náročný a navýsost zodpovědný. A taky při něm jde zapojit spoustu dovedností, smyslů a Majdiných oblíbených činností.
Takže:
Den první
uříznout kartón dle aktuálních geodetických potřeb - nám stačil cca 40x40
s vervou natrhat dostatečné množství starých novin, větší kusy jsou pro budoucí reliéf lepší
zmačkané noviny namáčet do tekutého škrobu, pěkně se v té hmotě rochňat a patlat, a pak na kartónu vytvořit kopce, rokliny, údolí a ohrady... nechat přes noc uschnout
Den druhý
vzít temperky (nebo jakékoli kryjící a hustší barvy) a štětce a pěkně to všechno barvu po barvě natřít
a když člověk disponuje jen sadou základních barev, dají se dělat "jakože kouzla" s výrobou oranžové, fialové, hnědé
a taky je důležité namalovat "može" a "hžiště"... nechat přes noc uschnout
zafixovat lakem (já vzala ten úplně obyčejný na vlasy)
a začít zabydlovat, prozkoumávat terén, dobývat vrcholy
Bavilo a pořád nás to obě baví. A při současném rozpoložení nám takový výlet na Měsíc náramně prospívá :).


Hžiště! Vy jste kouzelný, holky! :)
OdpovědětVymazatA raketa je nejlepší! :D
:)))
VymazatRaketa je základ :).